Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie KBD

24. 1. 2009

Požadavky průmyslníků z oblasti Karvinska, Orlovska i Třinecka, kde se rychle rozvíjel báňský a hutní průmysl, si vynutily i stavbu další dráhy, která navazovala na Severní dráhu, „Ferdinandku“ právě v Bohumíně. Byla to ve své době jedna z nejdelších soukromých drah v Rakousko-Uhersku. Císařsko-královská soukromá Košicko-bohumísnká dráha, „KBD“, se začala stavět v říjnu 1867 a již během let 1869 – 1872 byla postupně zprovozněna.  Na celé trati, dlouhé bezmála 370 km (přesně 368,6 km) byl zahájen provoz 18.března 1872.  Bohumínské nádraží se rozšířilo díky nesouhlasu vídeňské vlády, když společnost KBD žádala o zřízení přípojky  Rychvald- Annaberg, která by vedla mimo bohumínské nádraží.  A tak byla na severní straně nádraží postavena další jednopatrová budova KBD, která byla později nahrazena další budovou, která na křižovatce dnešní Bezručovy a Lidické ulice stojí dodnes.  Vlaky z Košic zde končily a cestující si po železné lávce nad kolejemi  museli přejít do staniční budovy „Ferdinandky“ nebo Pruské dráhy, podle toho, kam chtěli dále cestovat.

 

Všechny tratě, které procházely bohumínským nádražím, byly původně jednokolejné. Nedostačující kapacita přepravy si však vynutila výstavbu druhé koleje, a to jak na Severní dráze, tak i na dráze Košicko-bohumínské.

 

Stanice KBD měla rovněž  samostatné přednosty:

do r. 1871 N.Kolonius,

do r. 1872 František Illich,

do r. 1888 Jakub Gallent,

do r. 1905 Josef Portenschlag-Ledermeier,

do r. 1913 Josef Lowenstein,

do r. 1921 Eduard Wojnar,  který byl přednostou stanice

                                             KBD do sloučení této  dráhy s ČSD.

Historie KBD pokračovala i nadále, byť pod "hlavičkou" ČSD, za 2.světové války i těsně po ní hrálo významnou roli jak ve válečné dopravě, tak i po skončení války při obnově dopravy na železnici.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky KBD

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA