Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stravovna pro zaměstnance fungovala již za první světové války, kdy byl všeobecný nedostatek potravin. Rozhodnutím ředitelství Severní dráhy byla dne 13.4.1915 dána do provozu tzv. personální kuchyně v přízemí administrativní budovy na hlavním nádraží. Z počátku se zde vařila jen černá káva a zaměstnancům velice levně byla prodávána s krajícem chleba. Později byla zřízena  kuchyně na vyvařování obědů a večeří. Pro citelný nedostatek potravin si personální kuchyně zřídila vlastní chov vepřů a krav, po krátkou dobu také králíků a drůbeže. Personální kuchyně si rovněž pronajala pozemky ve Vrbici, kde se pěstovaly brambory a zelenina. Brzy po zavedení kuchyně byla  zřízena i její „filiálka“ v přízemí kasárenské budovy, kde se však nevařilo, ale pouze se zde prodávala káva s chlebem a sodová voda. V roce 1918 převzalo kuchyni ředitelství drah v Krakově a po odchodu Poláků v roce 1919 ředitelství státních drah v Olomouci.  V roce 1922 zakoupilo veškerý inventář kuchyně i hospodářství železniční družstvo. Družstvo vzniklo z iniciativy tehdejšího C.k. rady a přednosty stanice Schossbergera a jeho náměstka Grünhuta a bylo, zdá se, velmi výnosné, neboť kronikář zapsal, že si zde „namastili kapsy pod rouškou dobrodiní“.

ObrazekZa německé okupace byla zřízena v přízemí kasárenské budovy, kdy v těchto prostorách byly zrušeny nocležny vlakových čet a ponechány jen v 1. a 2.patře budovy. Sklad potravin byl umístěn v místnostech v prvním poschodí, což bylo poměrně nešikovné, protože potraviny se musely neustále přenášet.  Provoz stravovny po válce byl obnoven 14.5.1945, kdy se zde vařily hlavně polévky pro zaměstnance.

Později, když bylo zásobování potravinami obnoveno, se zde začala vařit i hlavní jídla. V roce 1953 se zde stravovalo více než 600 strávníků a v té době to byla jediná závodní stravovna v Bohumíně.  Pro naprosto nevyhovující stav prostor závodní jídelny – promoklá zdiva, podmáčené podlahy a zatuchlé prostory – bylo rozhodnuto o provedení stavebních úprav. Ty začaly v březnu 1965, ještě za plného provozu stravovny. Práce však pokročily, takže dne 9.dubna musel být dočasně zastaven provoz. Skladiště potravin bylo zřízeno v přízemí, v původních prostorách byly adaptovány dvě kanceláře pro vedoucí a skladníka. ObrazekByly upraveny kuchyňské prostory v přízemí budovy i samotná jídelna, dále byl zřízen oddělený bufet. Výdej jídla byl organizován formou samoobsluhy u jednoho výdejního okénka, druhé bylo určeno pro odevzdávku použitého nádobí. Provoz adaptované jídelny byl zahájen 27.7.1965. Náklady na rekonstrukci dosáhly výše 250.000 Kčs.

Závodní stravovna byla v provozu v pracovních dnech od 5 -20 hodin, ve dnech pracovního klidu od 6-14 hodin.

Protože stanice byla rozlehlá, zaměstnanci vnějších nádraží neměli možnost docházet do stravovny na hlavním  nádraží a jídlo si museli ohřívat v nedůstojných podmínkách. Proto vymysleli a za pomoci Střední dráhy nechalo vedení stanice v roce 1964/65 objednat speciální jídelní vůz. Byl vyroben na zakázku v železničních dílnách v Krnově a po stanici ho vozil lokotraktor řady 211.Obrazek Jídelní vůz byl rozdělen na dvě části – jídelnu a bufet. V bufetu bylo vybavení na ohřev stravy (plynový vařič) a dřez na mytí nádobí s příborníkem. V jídelní části byly tři stoly s 21 židlemi. Prodávalo se zde jídlo uvařené v závodní stravovně a také běžné „bufetové“ zboží. Oběd se dal pořídit za 4,70 Kčs, polévka za 1,00 – 1,50 Kčs.

Jídelní souprava objížděla stanici dvakrát denně mezi 7. až 15.hodinou a „obsluhovala“ zde kantýnská. Bohužel netuším, kdy tento zajímavý „vlak“ přestal fungovat.

 

Náhledy fotografií ze složky Závodní jídelna

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA