Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poválečné úsilí

28. 8. 2009

V Hahnově rourovně  zůstala ukryta jedna nákladní lokomotiva, kterou Němci při svém důkladném ničení nádraží a jeho zařízení přehlédli. Ta se stala velkým pomocníkem při obnově nádraží.  S odklízením trosek Skřečoňského nadjezdu se začalo ještě 1.května 1945. 

3.května  se vydala z Ostravy do Bohumína za hustého deště  malá skupinka železničářů, cestou ještě posílena ozbrojenou skupinkou strážního oddílu. Přišli pěšky a zjišťovali napáchané škody –  zničené koleje a výhybky, rozlámané pražce, zničená telefonní ústředna,  hradlové přístroje zničeny nebo demontovány.  Úkolem  obnovit a zorganizovat  na bohumínském nádraží co nejdříve dopravu byl pověřen Bohumil Polášek.

11.května byla na nádraží zřízena železniční stráž (výstroj a výzbroj dodala sovětská posádka).

 14.května byl rovněž obnoven i provoz závodní stravovny.

Přes nedostatek materiálu probíhaly práce na obnově nádraží obrovským tempem. Už 14.května bylo obnoveno spojení s Ostravou, i když jen po jedné koleji. První zkušební stroj přijel toho dne v 15 hodin. Dopravní služba tedy mohla být obnovena, i když ještě za dozoru sovětských vojáků, „dižurnych po stanici“ , kteří udržovali spojení se svými dispečery.

 18.května byl vypraven první vlak do Suchdolu n/O. Do stanice přijížděly vlaky přeplněné repatrianty, pro které bylo zřízeno repatriační středisko v budově spořitelny naproti nádraží.  Nemocní  byli převáženi do narychlo vybudované nemocnice v budově bývalé klášterní školy na Husově ulici.

21.května opustili nádraží sovětští vojáci-železničáři, kteří zde vykonávali dopravní službu a dozor. Doprava pak byla řízena podle protektorátních předpisů výpravčími ČSD, přidělenými z Ostravy a jiných stanic. Ve stanici zůstali ještě asi tři měsíce tři sovětští vojáci železniční skupiny pro sledování vojenských převozů.

25.května byl obnoven provoz i na trati do Petrovic u Karviné a také byla zahájena pravidelná osobní přeprava  šesti páry vlaků do Přerova i do Petrovic u Karviné.

12.června byl zahájen jednokolejný provoz do Českého Těšína s přestupem v Karviné. Téhož dne byl zaveden i první pár rychlíku 210/211 v trati  Praha – Bohumín.

19.června navštívila Bohumín vládní delegace, která byla seznámena i se stavem zdejšího nádraží za účelem organizování pomoci při obnově dopravního provozu.

Postupně byl obnovován provoz i na seřaďovacím nádraží a na levém přednádraží.  Nejdříve se podařilo obnovit mechanická stavědla 5, 8 a 9, pilně se pracovalo i na obnově elektrodynamického zařízení stavědla č. 7, kde umístili Němci při ústupu výbušniny,  které naštěstí nevybuchly.

Dne 29.září 1945 byl vydán dopravním úřadem Bohumín zaváděcí rozkaz, jímž se od 1.října 1945 zavedl v celé síti ČSD pravidelný jízdní řád.  V tomto období z Bohumína vyjíždělo 37 pravidelných vlaků a 35 jich zde končilo. Z tohoto počtu byly 1 pár rychlíků Praha – Bohumín a 1 pár dálkových osobních vlaků Praha - Bohumín (303/304), jedna bohumínská souprava jezdila v dalším páru rychlíku Praha – Žilina.  Soupravy již tehdy jezdily do Žiliny, Břeclavi, Prahy a Zybrzydowic.

Obnova kolejiště i provozu pokračovala i v roce 1946.  Nový jízdní řád, který byl již pravidelný s mezinárodním provozem, platil od 2.května 1946. V tomto jízdním řádu  zahájil provoz rychlík 31/32 Ostravská střela  motorovým vozem 297,0 Maybach, pro nějž byla dokončena motorová remíza, kterou začali Němci budovat ještě za války na levém přednádraží. Do konce roku byla obnovena kolej 34 a výměny na jižní straně seřaďovacího nádraží, byla provedena úprava severního  a položeny tři koleje na vjezdovém  zhlaví. Práce na obnově vnitřního  zařízení staniční budovy a na 1.a 2.nástupišti byly ukončeny na jaře 1946. 

Začátek roku 1947 se do historie zapsal tuhou zimou se značnými přívaly sněhu. Vysoké závěje tvořily na kolejích takové překážky, že provoz byl udržován jen obtížně.  Následky války byly likvidovány v první poválečné „dvouletce“,  národním hospodářském plánu na obnovu válkou zničeného hospodářství.  Válečné škody na bohumínském nádraží byly úplně odstraněny v roce 1947, kdy bylo opět zprovozněno (jako poslední ve stanici) seřaďovací nádraží ve Vrbici. Protože most přes řeku Odru byl Němci při ústupu úplně zničen a poválečné hospodářství tuto důležitou trasu potřebovalo, usilovně se  pracovalo na postavení nového mostu. Byl proto postaven provizorní most a se zprovozněním vrbického seřaďovacího nádraží, ze kterého byly opravovány a budovány koleje vedoucí k řece Odře, byla zahájena i přeprava mezi Československem a Polskem v roce 1947. Mostní provizorium však  již brzy rostoucí nákladní přepravě přestalo dostačovat a začalo se uvažovat o vybudování nového mostu.

Slavnost ke stému výročí příjezdu prvního vlaku do Bohumína na jaře roku 1947 se stala příležitostí i k oslavě dokončení opravy bohumínského nádraží a jeho plného uvedení do provozu. 

Úvodem k těmto oslavám se stal průjezd vládní delegace Obrazekbohumínským nádražím 12.března 1947. Ministr dopravy dr. Ivan Pietor bohumínským železničářům, shromážděným na nádraží, poděkoval za rychlou obnovu nádraží. 

Vlastní oslavy byly zahájeny 30.dubna 1947, kdy byla v levém křídle nádražní haly odhalena pamětní deska železničářům - obětem fašismu. 1.května, v den stého výročí, si pak mohli návštěvníci prohlédnout v nádražní budově výstavu o historii a budování bohumínského nádraží. Na koleji č. 4 pak byly vystaveny staré i nové lokomotivy a také nová motorová souprava expresu Ostravan. ObrazekOslav se zúčastnila delegace ředitelství ČSD, PKP a zástupců města. Odpoledne prošel městem  slavnostní průvod na nově otevřené hřiště SK Železničáři Bohumín za Sady P.Bezruče, kde byl sehrán turnaj čtyř fotbalových klubů.

Po slavnostech opět nastaly všední dny běžné každodenní práce, které začínaly psát novou, poválečnou historii.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA