Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den železničářů

10. 2. 2009

Rozhodnutím vlády byl ustanoven „Den československých železničářů“ a poprvé byl oslaven 21.srpna 1955. Při této příležitosti byli vyznamenáváni vzorní pracovníci a svátek železničáři oslavovali podle svých možností. Hlavní oslavy se konaly v rámci celého oddělení dráhy v Komenského sadech v Ostravě, program začínal v devět hodin ráno položením věnců k pamětním deskám železničářů, kteří zahynuli za války (pamětní deska byla v nádražní hale slavnostně odhalena v roce 1947), následoval společný odjezd do Ostravy, i zde položení věnců k pomníku, koncert dechové hudby a lidová veselice.

Železničáři považovali oslavu „svého dne“ za velice významnou, inspirující k výborným pracovním výkonům. Až groteskně působí zápis v kronice o „vyhlášení amnestie“ náčelníkem stanice, který odvolal všechny disciplinární tresty zaměstnanců, uložené do 19.8.1955 – vyjma trestů za „opilství ve službě, neodůvodněné zmeškání směn, neúčast na povinném školení a neuposlechnutí rozkazů“. Otázka je, zda ještě zbývaly nějaké tresty, které bylo možno odpustit.

V dalších letech bývaly oslavy obdobné. V roce 1958 a v dalších letech byly oslavy zahajovány slavnostní schůzí ROH (odborů) se zahajovacím projevem náčelníka stanice. Od tohoto roku probíhaly oslavy již v Bohumíně, na hřišti Lokomotivního depa, později v Městských sadech (park P.Bezruče). Obrazek

V šedesátých letech se oslavy Dne československých železničářů rozrostly, takže již jeden den nestačil. V roce 1963 byly oslavy „nataženy“ od středy 14.8. do neděle 18.8., kdy dechová hudba vyhrávala v parku před nádražím, probíhaly schůze zakončené „estrádním programem“, v neděli pak koloběžkové závody pro děti, velká slavnost s estrádou ostravských umělců, losování loterie a večer veselice, kdy na dvou tanečních parketech vyhrávaly dvě hudby, noční karneval a ohňostroj.

V roce 1964 rozhodla vláda o tom, že oslavy Dne železničářů budou probíhat vždy 27.září, a to již v tomto roce.

ObrazekV roce 1968 bylo rozhodnutím Ministerstva dopravy od oslav Dne železničářů upuštěno, a to s ohledem na události z 21.srpna. Protože bohumínští železničáři měli špatné zkušenosti z minulých let ze zářijových oslav, proběhly v roce 1968 oslavy předčasně od 6. do 11.srpna, kdy podstatná část programu oslav byla uskutečněna  jako letní slavnost. S ohledem na politickou situaci i změny ve vedení stanice a odborového orgánu nebyl již příliš velký zájem pořádat honosné a reprezentativní oslavy, ať již z nedostatku zájmu nebo z obavy, že by to „vyšší složky“ mohly brát jako provokaci. V roce 1969 neměl nikdo příliš chuti k organizování jakýchkoliv oslav, byť po předchozím roce bylo na zvláštním kontě  ZV ROH zhruba 100 tisíc korun (hlavní „podíl“ na této částce měla nevyzvednutá výhra loterie – osobní automobil zn. Škoda 1000MB, která propadla ve prospěch pořadatele loterie, tedy železniční stanice). Proto se v roce 1969 oslavy Dne železničářů „odbyly“ jen podnikovými schůzemi ROH. Podobně tomu bylo i v roce následujícím, až v roce 1971 za přičinění tehdejšího náčelníka stanice Drobíka proběhla „letní slavnost“ ke Dni železničářů, ne však již v takovém rozsahu jako před rokem 1968. V podobném „skromném“ duchu probíhaly pak oslavy až do roku 1989. Poté od nich bylo stejně jako od prvomájových oslav upuštěno.

Obnova oslav nikoliv již Dne československých železničářů, ale již jako Dne železnice, nastala v polovině devadesátých let a krom významnějších oslav, které probíhaly u příležitosti „kulatých“ jubileí jak ve stanici, tak i v ostravském regionu, bývala pojata jako den otevřených dveří, kdy byly veřejnosti zpřístupněna kolejová vozidla i běžně pro veřejnost uzavřené prostory.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA